Máte svou oblíbenou hospůdku? Nějakou malou, nenápadnou, kde čepují výborné pivo do správně vychlazených sklenic s plnou hustou pěnou. Kdy chodívají jen štamgasti a skoro všichni se znají jménem. Kam zajdete párkrát do měsíce a zahrajete si třeba s kamarády karty? Máte? Nemáte? Zajít si do takové hospůdky, může být příjemným zpestřením všedního odpoledne.
Hospůdky jsou místa, kde můžete přijít sami a můžete se začít bavit s obsluhou, nebo si přisednout k někomu neznámému a začít nezávazný rozhovor na jakékoliv téma. Zvlášť na vesnici je to oblíbené centrum všeho dění, ale i ve městě najdete zapadlé hospůdky, o kterých ví jen místní.
Nebo to máte jinak a jednou za rok, na nějaké významné výročí vyrazíte do restaurace, kde vás u vchodu čeká pikolík a dovede vás k vašemu stolu. Servírka nebo číšník, oblečeni do vkusného rondonu vám donesou jídelní lístek a vy si vyberete, na co zrovna váš mlsný jazýček dostal chuť. Kuchař připraví vynikající pokrm, zapijete ho vychlazeným sektem a dáte si jistě i zákusek. Budete odcházet z restaurace s pocitem výjimečnosti. Jednou za čas si takhle vyrazit z kopýtka, nechat se obsluhovat, to už dělal Oldřich Nový ve filmu Kristián. Kdo by neznal hlášku: zavřete oči, odcházím. Ale ono opravdu není nic špatného na tom, si jednou za čas trochu luxusu užít. Jídlo, které bychom si doma neuvařili, něco do neznáme, třeba mořské plody.
Ať dáváte přednost hospůdkám, kde vám nabídnou k jídlu maximálně utopence nebo nakládaný hermelín, nebo si zajdete na excelentní narozeninový oběd do restaurace s Michelinskými hvězdami, vždy můžete zažít velmi příjemné chvíle ve společnosti dalších lidí. Jedete-li do cizího města, měli byste si nechat někým místním doporučit jak tu restauraci, kam půjdete na oběd, tak tu malou hospůdku na pivo před spaním. A v obojím načerpat originální atmosféru.