Velkou popularitu dal viruální realitě (VR) film Trávníkář (1992), ikdyž tak jak byla VR v tomto filmu zobrazena, tak i v dnešním světě je utopií, třeba z hlediska grafiky. Pak zájem o tuto technologii upadl a znovu ho vzkřísil film Matrix (1999) a od té doby se stálé posouvá vpřed.
Abychom mohli zažít virtuální realitu, je potřeba vlastnit specializované brýle a popřípadě rukavice (ty pro simulaci hmatových smyslů). Brýle zobrazují do každého oka obraz každé scény z jiného úhlu, čímž vzniká věrohodný trojrozměrný obraz (tak to vnímá náš mozek). Posledním systémem využívající virtuální realitu jsou VR brýle, používající obrazovku chytrého telefonu namísto dříve používaného integrovaného LCD displeje.
Brýle pro virtuální realitu byly pro hraní her vydány již na počátku 90. let. Ale až po dlouhých letech začal tento systém prorážet mezi samotné uživatele, i když zatím jen pomalu. Zhruba jeden rok jsou tyto headsety na trhu a dle statistiky serveru Statista si nejpopulárnější helmu koupily zhruba 3 miliony lidí. Dnes asi nejznámějším headsetem pro VR jsou Oculus Rift a HTC Vive (oboje pro počítač), pro playstation jde o PlayStation VR.
Nutno podotknout, že virtuální realita není stavěná pro hraní na kancelářských počítačích, nebo notebookách. Je potřeba mít opravdu výkonný hardware. Virtuální realita nebude v budoucnu jen o samotném hraní her, naopak se bude dostávat i do dalších odvětví, jako třeba modelářství, sochařství, nebo malování v 3D. A co třeba takové sledování zpravodajství, nebo sportovních přenosů? Asi každý fanoušek fotbalu by byl unesený tím, že sedí přímo na stadionu, kde se hraje třeba finále Ligy mistrů (a přitom by seděl doma v obýváku).
Je tu ještě pár problémů, protože lidské oko se opravdu nedá jen tak snadno ošálit, aby tomu tak bylo, musely by headsety nabízet rozlišení 16K (na každé oko 8K) a tak daleko zatím ještě nejsme. Ale s přibývajícím časem se tomuto číslu budeme blížit a bude se tím snižovat viditelnost rastru v obrazu, což je jeden z hlavních „problémů“ současné virtuální reality. V případě, že se do hry zaberete, úplně to nevadí, navíc třeba v tmavých scénách, ale dojem to prostě trošku kazí.