Au, moje nervy aneb nákupy s dětmi

Strategie první: úhybný manévr
Jsou rodiče, co se výletům do obchodů s dětmi vyhýbají jako čert kříži. Ještě tak stavit se po výletě na hřiště na rychlý nákup v místní samoobsluze, kde se dá dítě uplatit příslibem zmrzliny, ale jinak…ne. Takže když je potřeba udělat velkou týdenní zásobu, pořídit novou postel nebo vybrat oblečení na pohovor, tak se péče o potomka deleguje na toho druhého z páru, povolají se prarodiče nebo ochotní kamarádi, v krajním případě pomůže chůva, starší sourozenec nebo i dětský koutek na místě. Tento přístup je asi nejsnazší, ale vyžaduje spoustu plánování a navíc, opravdu chceme dítě vyloučit z jedné části rodinného života?
kluk u medvěda.jpg
Strategie druhá: plán
Pokud s potomkem vyrazíte do obchodu, chce to plán, zejména tam, kde máte v plánu prodejen více. Většinou se vyplatí začít tam, kde jsou na případné excesy nejméně připraveni. Hračkářství nebo samoobsluha snesou případné ječící dítě asi spíše než obchod s módou nebo pošta. Pokud budete mít štěstí, projdete krizová místa, zatímco narušitel bude spát. To, že je dobré chodit v ty méně exponované časy, je asi jasné každému. Mnoho rodičů také radí zařadit do programu jakési oddechové body, třeba návštěvu stánku se zmrzlinou, houpaček nebo něčeho takového. Připravit si můžete i jednoduchou hru, kde budete spolu s dítětem „hledat“ běžné denní předměty, jako třeba červené auto, žlutou košili nebo obrázek delfína.
dítě v kočárku.jpg
Strategie třetí: úplatky
A nemusí to být nutně jídlo, spíše něco, na co se malý člověk bude moci těšit: kino, bazén nebo oblíbená pohádka hned, jak se vrátíte domů. Pokud bude vědět, že z jeho pohledu nekonečné courání venku má někde konec, a že ten konec bude příjemný, bude to rozhodně snesitelnější myšlenka. Kromě toho, dobrá vzpomínka bude znamenat i to, že oznámení „jdeme na nákup“ nebude kvitováno řevem. Nezapomeňte něco vymyslet také pro sebe, zasloužíte si to.